ANA AGAIN

7. června 2013 v 15:30 | Jully |  Diarry
na začiatok to zhrnem :)

pred necelými dvoma rokmi som bola zavisla na ANNE, dosiahla som 55kg čo bolo pre mna užasne a bola som naozaj štastna, avšak musela som s tym nedobrovolne skončiť a liečiť sa z nej na napor mojej rodiny :( ... z mojich nadhernych 55 kg som sa dnes dostala na neuveritelnych 86 kg !!!a to len preto, že som sa musela vzdať toho čomu som verila, každy den pravidelne 5 krat jesť a dokonca zjesť všetko čo som mala na tanieri a bolo toho fakt vela a udržať to v sebe... Dnes u mna nastal zlom a povedala som si DOST, už sa nenecham nikym ovplyvnovať a nevzdam sa toho čomu verim, nech to stoji čoto stoji. Začinam s ANNOU znova, bude to tažke ja viem hlavne preto kolko momentalne važim čo je pre mna neskutočne a bolestive ale viem že to zvladnem, ked som to zvladla pred dvomi rokmi tak sa mi to podari aj teraz. Držte mi palce :) Jully
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 denisamachalova denisamachalova | Web | 7. června 2013 v 20:45 | Reagovat

Hodně štěstí dál..:)
http://denisamachalova.blog.cz/

2 Nicole Nicole | Web | 7. června 2013 v 22:33 | Reagovat

SSom na tom rovnako. Pod nátlakom ostatných som sa vzdala ANY a ako to dopadlo? Zo svojich 49kg mám 77 :-(
Držím palce aby si sa dostala tam kam chceš :-)

3 Meyre Meyre | Web | 8. června 2013 v 10:40 | Reagovat

Samozřejmě držím palce! A těch 55kg co si měla... WOW! Můj sen,zvlášť při tvojí výšce,to muselo být perfektní. :)

4 vivien-for-ana vivien-for-ana | 15. listopadu 2013 v 20:26 | Reagovat

téměř stejný příběh jako ten můj ...  :-| ... nejhorší je, že oni si myslí, že nás vytáhli z těch nejhorších sraček, ale opak je pravdou - teprve teď jsme v kurevsky zasranejch sračkách. Předtím jsme dosáhli svého, měli jsme vše pod kontrolou a byla naděje, že postupně se námm rozsvítí a začneme sami od sebe maličkato papkat až bychom přešly na zdravé střídmé jezení - prostě tak, abychom si zachovali svou váhu a nepřibrali ... prostě jedli bychom jen minimum nutné pro žití a zdraví ..... vše jsme měli pod kontrolou a nemusely jsme se řešit ... měly jsme NĚJAKÝ SMYSL ŽIVOTA- kariera, pokusy o vztah, chodit se bavit, snažit se být dobrý.... ale teď? můj smysl života je kolik má co kalorií, na co mám chuť, kolik toho ještě snim a jestli to vybleju, cvičení, hladovky .... neustálý kolotoč a na normální smysluplné věci mi v hlavě místo nezbývá .... jsem v ještě větším pekle než tehdá .... tehdá jsem se alespon měla ráda a byla jsem spokojená ... ale teď??????? - nenávidím se - je slabě řečeno ... :( .... ale my vše zmáknem. Každá z nás, když bude chtít, tak může - chce to jen chtít - pak už to jde samo ... né říkat "já chci" - ale mít to "já chci" v hlavě a né to jen říkat, prostě chtít tak strašně moc z celého srdce, že  už v tom srdci nezbyde místo na kraviny jako jsou ty sladké sračky čokolády atd. ...nemít tam místo na ústupky, když máš hlad atd. ... prostě jít si tvrdě za svým a makat... prostě žít svůj skutečný život, být tím, kým být skutečně chceš .... Drž se

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.